Parta pana Pumpána-část 12
V téhle kráse vyrůstala ta malá baculatá šištička.Bylo jí hej.Ve větříčku se houpala,na sluníčku opalovala a v deštíčku koupala.Když jsme si chtěli odpočinout,létali jsme k ní.Každý jí povídal,co kde viděl.Že pod strání oře Jan,má za kloboukem pampelišku a jde za ním pět vran.Že za mořem jsou koně,kteří mají labutí krčk,a na zádech homoli jako mraveniště.Že se tam letí přes rybník,který je velký jako tisíc tisíců rybníků Žabovřesků. ,,Škoda,"vzdychala šištička , ,,že nemám nohy nebo křídla a nemohu aspon polovičku toho všeho vidět.Takhle se jen držím mámy za haluz a abych jen poslouchala."Borovice to zaslechla a šištičku konejšila. ,,Jen nevzdychej,malá.Povyrosteš a taky se podíváš.Až přijde čas,řeknu ti."A taky jo.Zrána borovice opatrně vzbudila šištičku: ,,Vstávej a dávej pozor!Za chvíli tudy poletí plandaný strejda vítr.Pak se pust a on tě poponese,kam až budu mít sílu.Potom hupneš na zem a budeš se kutálet a do všech skulinek země šoupneš po semínku,aby všude po holinách vyrostly sestřičky sosničky.