Parta pana Pumpána-část 6
Tenkonozí kozlíci i divoké slípky neměli kouska pokoje.O sebe i o malé se báli.Zuboklap neměl slitování,spořádal mládata,aniž se jeho vlčí srce třeba jen malinko zachvělo.Kam se jeho krvavé opko upřelo,tam mířil zmar a zánik.Joj,veliký loupežník a škůdce byl Zuboklap. Jednou se nad krajem roztrhly šedivé duchny mraků a začal se sypat bíloý sníh.Padal a padal,až se plán zabělala jako mísa krupičné kaše pěkně pocukrované.Modrý les se zachumlal do bílého kožichu.Tlustého a těžkého,že to ani mnoha tlustá větev nevidržela a zlomila se.V té době začal Zuboklap řádit ještě hůř než kdy jindy.Zvířátka se klepalazimou a strachem.Zblízkai zdáli slyšeli jenom výhružné raf júúú,raf júúú toho zlosyna.Bála se vijít z nor pro povadlou bobuli,bála se udělat pár kroků ke studánce.Všechno posmutněšlo,protože ve strachu,hladu a zimě je tuze špatný život.Zuboklap viděl,jak se kolem všechno třese,a začal zvedat čenich k samým oblakům.